Za jakych podminek lze uplatnit ucetni zustatkovou cenu majetku do danovych nakladu?

Mnozi z nas se urcite setkali se situaci, kdy museli resit otazku, jakym zpusobem se projevi vyrazeni majetku z ucetnictvi do zakladu dane z prijmu. Prave danovymi aspekty zustatkovych cen u vyrazovanych majetku se zabyva tento clanek.

Autor:  Mgr. Zdenek Zraly , danovy poradce c. 3177

I. Zustatkova cena

Abychom se mohli zabyvat danovou uznatelnosti zustatkove ceny (dale take „ZC“), je nezbytne specifikovat, co se pojmem zustatkove ceny rozumi. Definici zustatkove ceny najdeme v zakone o danich z prijmu (dale jen „ZDP“). Ze zakonne definice muzeme dovodit:

• zustatkova cena se vaze na pojem hmotny majetek , ktery je definovan v § 26 ZDP, nejde tedy o dlouhodoby majetek ve smyslu ucetnich predpisu a
• za zustatkovou cenu se povazuje rozdil mezi vstupni cenou hmotneho majetku a celkovou vysi odpisu stanovenych podle ZDP z tohoto majetku, a to i tehdy, kdyz do vydaju na zajisteni zdanitelnych prijmu zahrnul poplatnik pouze pomernou cast odpisu napr. z duvodu, ze majetek nebyl stoprocentne vyuzivan k podnikatelskym ucelum nebo uplatnoval v nekterych zdanovacich obdobich vydaje procentem z prijmu.

II. Danova uznatelnost zustatkovych cen

V ZDP je problematika danove uznatelnosti ZC vyrazovanych majetku na nekolika mistech. Nicmene z legislativni upravy vyplyva – ze az na jednu vyjimku – je rozhodujicim faktorem pro urceni danoveho rezimu ZC zpusob (duvod) vyrazeni majetku.

1. Vyrazeni pestitelskych celku, trvalych porostu a zvirat podle prilohy c. 1

U techto polozek neni zadne specialni omezeni, ZDP obecne konstatuje, ze danove uznatelna je   ZC pri jejich vyrazeni. Napr. u zvirat se muze jednat o vyrazeni v dusledku nezavineneho uhynu nebo nutne porazky.

2. Vyrazeni z duvodu prodeje nebo likvidace

Pri prodeji nebo likvidaci majetku, ktery lze podle ZDP odpisovat, je ZC danove uznatelna. Pri castecnem prodeji nebo likvidaci je nakladem pomerna cast ZC. ZC nebo jeji cast nelze danove uplatnit v pripade, kdy je stavebni dilo likvidovano zcela nebo zcasti v souvislosti s vystavbou noveho stavebniho dila nebo jeho technickym zhodnocenim.

3. Vyrazeni darovanim

Rozhodne-li se poplatnik darovat svuj majetek, nelze ZC danove uplatnit . Ciste z pohledu ZDP se darovani nejevi jako danove rozumne reseni.

4. Vyrazeni v dusledku skody

Skodou se ve smyslu ZDP rozumi fyzicke znehodnoceni (poskozeni nebo zniceni) majetku ve vlastnictvi poplatnika, a to z objektivnich i subjektivnich pricin, pokud je majetek v dusledku skody vyrazen. Zakonodarce rozlisuje tri typy skod:

a) „Obecna“ skoda

Pokud je majetek vyrazen v dusledku skody plati, ze ZC je danove uznatelna pouze do vyse nahrad . ZDP stanovi, ze obdobne pravidlo plati take pro hmotny a nehmotny majetek odpisovany pouze podle ucetnich predpisu (nikoliv dle ZDP).

Priklad:
ZC po dopravni nehode zniceneho automobilu cini 200.000 Kc, pojistovna plni ve vysi 160.000 Kc. Do danovych nakladu poplatnik uplatni pouze castku 160.000 Kc, zbylych 40.000 Kc nelze danove uplatnit.

b) Skoda zpusobena zivelni pohromou

Je-li skoda, na jejimz zaklade dochazi k vyrazeni hmotneho majetku, zpusobena zivelni pohromou, danove lze uplatnit celou ZC . Vyse skody musi byt dolozena posudkem pojistovny, a to i v pripade, ze poplatnik neni pojisten, nebo posudkem soudniho znalce.

Zivelni pohromou se dle ZDP rozumi:

• nezavineny pozar a vybuch,
• blesk,
• vichrice s rychlosti vetru nad 75 km/h,
• povoden,
• zaplava,
• krupobiti,
• sesouvani pudy, sesuny pudy a skalni zriceni, pokud k nim nedoslo v souvislosti s prumyslovym nebo stavebnim provozem,
• sesouvani nebo zriceni lavin,
• zemetreseni dosahujici alespon 4. stupne mezinarodni stupnice

c) Skoda zpusobena neznamym pachatelem

Pokud poplatnik dolozi potvrzenim policie, ze skoda byla zpusobena neznamym pachatelem, je mozne stejne jako v predesle situaci uplatnit celou ZC  jako danove ucinnou.